Artyčok - jak pěstovat, rady a tipy pro zahrádkáře

Artyčok je vytrvalá, až 1,5 metrů vysoká rostlina s velkými listy, která patří do čeledi hvězdicovité. Pochází původem ze Středomoří a i dnes se pěstuje převážně v teplých oblastech jižní Evropy a severní Afriky. Největší plantáže se nachází ve Španělsku, Francii a Itálii. U nás se pěstuje jen výjimečně. V červenci a srpnu modře kvete a právě část, kterou využíváme pro přípravu pokrmů, je šťavnaté poupě rostliny. Konkrétně konzumujeme zdužnatělé lůžko nerozvinutého květu. Plod artyčoku nazýváme nažka. Nejčastěji pěstovaným druhem je artyčok zeleninový (Cynara scolymus L.)

Pěstování artyčoku na zahradě 

Vzhledem k tomu, že artyčoky pochází z teplomilných oblastí, nesnáší studené podnebí a mrazy pod – 10 stupňů. Pokud je tedy chceme pěstovat u nás, musíme jim připravit ty správné podmínky, tedy slunečné, vyhřívané a chráněné místo. Artyčoky mají pro svůj růst rády lehkou, výživnou a propustnou půdu. V průběhu března zasadíme do květináčů semena, ven je možné artyčoky vysazovat až ve druhé polovině května. Při výsadbě je třeba mezi rostlinami dělat rozestupy ve vzdálenosti alespoň tři čtvrtě metru. Po celou dobu růstu je nutné zeleninu vydatně zalévat, okopávat a odplevelovat. Sklizeň se provádí dříve, než začnou květy rozkvétat. Listy by měly být ještě tmavozelené. Úbory řežeme se stopkou dlouhou přibližně 5 až 10 centimetrů. Místa řezu je dobré zatřít citronem, aby nezhnědla. Na zimu k rostlinám přihrneme půdu, těsně u povrchu odstřihneme květy i listy a přikryjeme chvojím. Další možností, jak přezimovat artyčok, je vykopat jej i s kořeny a na zimu uložit do sklepa, fóliovníku nebo pařeniště.

Artyčok a účinky na lidské zdraví

Artyčok je bohatým zdrojem karotenu, vitamínu C a B, kyseliny listové, vápníku, železa, hořčíku, zinku a draslíku. Má jen nízký obsah sodíku a není v něm obsažen žádný tuk. V jednom artyčoku se skrývá pouze 25 kalorií. Zelenina je známá také pro své afrodiziakální účinky. Dále obsahuje steroly a bioflavonoidy, které chrání náš organismus proti účinkům škodlivých volných radikálů. Artyčok zvyšuje produkci žluči v játrech a podporuje vylučování žluči do dvanáctníku. Tuto zeleninu by proto měli pojídat lidé mající poruchy trávení, problémy se zánětem žlučníku, žlučových cest a chorobách ledvin. Je také skvělou pochutinou ke kompletní detoxikaci organismu, pomáhá při stařecké cukrovce, artritidě i revmatismu.

Využití artyčoku v kuchyni 

Příprava artyčoku zabere poměrně dost času. Konzumovat jej můžeme syrový, zakápnutý olivovým olejem a citrónovou šťávou, ale také vařený, dušený, nakládaný, smažený, nebo třeba grilovaný. Z artyčoku je třeba nejdříve odstranit vrchní lístky, seříznout stonek a horní čtvrtinu bulvy. Poté se artyčok vloží do vody s octem nebo citronovou šťávou (na 1l vody 1 lžíci), aby zůstala zachována jeho barva. Vaří se 30 až 45 minut. Že jsou hotové, poznáte podle toho, že jdou lístečky lehce vytrhnout. Jakmile je uvařen, konzumuje se tak, že se z něj odtrhávají jednotlivé lístky, které se namáčejí do omáček. Také je možné artyčoky plnit různými náplněmi – oblíbené jsou zejména ty masové, nebo kuskus. Mohou být také chutnou součástí zapékaných těstovin či omelet, skvěle se hodí i ke steakům. Nakládané artyčoky pak najdou své využití především ve studené kuchyni, kdy jsou součástí předkrmů, chuťovek, ale také na pizze.

Jak nakupovat artyčok

Artyčoky se dají koupit jak v syrovém stavu, tak i naložené, které jsou také běžnější. Na čerstvé artyčoky narazíte spíše výjimečně, v sezóně se mohou objevit na pultech supermarketů. Jejich hlavní sezóna je na počátku jara, tedy od března do dubna a pak také na podzim. Čerstvý artyčok má pevné listy a nesmí působit seschlým dojmem. Vybíráme raději menší, kulaté plody s hladkými listy. Konzervované artyčoky je možné skladovat v suchém a chladném prostředí. Čerstvé artyčoky je třeba co nejdříve spotřebovat. Mohou se uchovávat neomyté v lednici po dobu maximálně 3 dnů, uvařené je potřeba sníst ihned.