Máte-li k dispozici půdu, kterou hodláte využít k bytovým účelům, při rozhodování, co a jak a jestli je to vůbec možné, závisí hlavně na sklonu střechy a výšce trámů na zemi. Důležité je vědět, že podle norem, které určují, zda bude plocha zkolaudována jako obytná, musí mít podkrovní obytná místnost se zkoseným stropem světlou výšku nejméně nad polovinou plochy alespoň 2,55 m. To platí pro bytové domy. U rodinných domů je to o něco méně - 2,3 m, ovšem jen tehdy, jedná-li se o součást bytu v nižším podlaží. Jde-li o samostatný podkrovní byt rodinném domku, pak musí být nejméně nad jednou polovinou plochy bytu světlá výška 2,5 m. Do obytné plochy se nezapočítává plocha, nad níž je světlá výška menší než 1,3 m. Využívána je často na úložné prostory.

 
PODLE TYPU KROVU
Ideální typ krovu není na podlaze přerušován trámy, které musíte denně překračovat. Zpočátku mohou ležící vazné trámy působit zajímavě a romanticky, jejich denní překonávání ale už tak příjemné není. Samozřejmě se dají skrýt pod různá podia, na která umístíte postel nebo posezení, ovšem hlavní roli by měla hrát funkčnost používání. Má-li půda patrovou konstrukci krovu, můžete vložit další patro, ať už po celé ploše nebo jen částečně, a vytvořit tak mezonet. Nádherně vypadá galerie z odlehčených materiálů, na které je umístěna dejme tomu pracovna. Při rozhodování a navrhování nesmí chybět statik, který určí, zda je konkrétní typ patra vůbec možné provést. Statické problémy dobře řeší ocelové prvky, které ovšem stavbu prodražují a také poněkud porušují původní charakter konstrukce krovu.
 
VAZNÉ TRÁMY ZLOBÍ
Stejně tak, jako je klasický byt rozdělený nosnými zdmi, které nelze odstranit, promítá se do dispozice půdního prostoru nosná konstrukce daného krovu. Vytváří vlastně „modulovou osnovu“ k rozdělení bytu na místnosti, ze které budete muset při volbě dispozičního řešení vycházet. Tuto osnovu určuje především poloha plných vazeb, tedy těch, které obsahují vazný trám a jsou rozmístěny ve vzdálenosti 4 až 4,5 m od sebe. (Mezi vazbami plnými jsou vazby jalové, vzdálené přibližně 1 m od sebe - neobsahují vazný trám, sloupy ani vzpěry.) Plné vazby ovlivňují budoucí dispozici z toho důvodu, že leží 20 až 60 cm nad úrovní budoucí podlahy půdní vestavby. Řešení problému s plnými vazbami spočívá buď ve výměně vazného trámu jen pro dveřní otvor, v nahrazení celého vazného trámu ocelovým nosníkem nebo ve zdvihnutí celé úrovně podlahy (dovoluje-li to výška krovu). Poslední variantou je použití dvou výškových úrovní, což lze ale ideálně jen při výšce vazného trámu do 22 cm (to odpovídá výšce jednoho stupně). Nicméně nabídka k otevřené dispozici nerozdělené nově vestavěnými plnými zdmi zůstává a také je hojně využívána. Ostatně v tom také spočívá kouzlo půdních bytů - v pocitu mnohem větší půdorysné plochy, než je ve skutečnosti. Prostor se provzdušní, otevře a navíc se dá dojem prostornosti vhodným zařízením bytu ještě posílit.

 

OTEVŘETE PROSTOR
Volba dispozice by se dále měla odvíjet od ideální orientace místností k jednotlivým světovým stranám, v půdních bytech ale nelze tento princip často plně využít. Dobré je dále vycházet z uspořádání bytu v dolejším patře, a to kvůli návaznosti rozvodů vody, kanalizace a plynu.
U většiny půdních bytů se zpravidla dodržuje pravidlo jednoho otevřeného společného prostoru s kuchyní (část rušná) a dále oddělené ložnice, případně ložnic nebo pracovny (část klidová). Ideální možnost tohoto členění poskytuje vestavěné patro nebo galerie, kterými se byt rozdělí vertikálně, tedy do dvou úrovní nad sebou. Účelné je dejme tomu vložení pracovny na galerii nebo umístění ložnic do patra, přičemž spodní část bytu slouží k aktivnímu životu rodiny. Takto uspořádaný byt je oázou pro jeho obyvatele - kdo chce ráno v klidu vyspávat, má kde, kdo touží po společnosti, aktivní zóna bytu mu to štědře umožňuje. Navíc pokud po čase zjistíte, že potřebujete další klidovou zónu, stačí jen vložit lehkou sádrokartonovou příčku a potřebná místnost je na světě.
 
PŘIZNAT TRÁMY KROVU?
V dispozici půdního bytu se dále uplatňuje i vršek krovu -myšleno vazné trámy nad podlahou. Co s ním? Přiznat (obnažit) jej úplně předsazením před příčky, nebo krov začlenit do zdí tak, aby ho celý opticky pohltily? Obě řešení mají svá pro a proti a použít lze samozřejmě i jejich kombinaci - v aktivní zóně přiznat, v ložnicích pohltit. Určitě ale platí, že přiznané vazné trámy jsou pro půdní byt typické a k jejich zakrytí by mělo dojít jen tehdy, pokud byste chtěli zabránit příliš členitému prostoru. Zakrytím ale na druhou stranu získáte univerzálněji využitelné pokoje, do kterých se dá umístit běžný nábytek. Pokud krov necháte odhalený, získáte originální romantiku, ale budete si muset nechat vyrobit nábytek na míru, což prodraží zařízení. Některé stěny budou navíc využitelné například jen pro mělkou knihovnu nebo k nim nepůjde přistavit třeba postel, kterou byste v těch místech zrovna chtěli mít.
 
SCHODY DO NEBE
Pokud se chystáte vybudovat půdní byt ve dvou úrovních, tedy mezonet, stanou se vaším každodenním společníkem schody, které budete zdolávat i několikrát denně. Ideální je dohodnout s architektem vašeho půdního prostoru, aby vypracoval i detailní návrh schodiště a pak též komunikoval s prováděcí firmou. Firmy, které se zabývají výrobou schodů, nabízejí jak dřevěné samonosné schody, tak i kovové, které se často obkládají dřevěnými stupnicemi. Velmi módní jsou schodiště ze skla a kovu. Volba se řídí typem interiéru i vašimi finančními možnostmi. Zatímco dřevěné samonosné schodiště z dubu vás přijde na sto a více tisíc Kč, za kovové zaplatíte polovinu. Velmi pracné a náročné je tvarování dřevěných madel zábradlí, která zvyšují cenu schodiště o 30 až 50 %. Finančně náročná jsou i dřevěná točitá schodiště, protože dřevo se tvaruje velmi drahou technologií ve vakuu.
 

MÁLO MÍSTA
Někdy zbývá na schody tak málo místa, že schodiště připomíná spíše strmý žebřík. Podle odborníků je však maximální bezpečný sklon schodů přibližně 45° a za ideální se považuje šířka schodiště 120 cm a schod vysoký 18 cm a dlouhý 30 cm. I točitá schodiště bývají často velmi strmá a kvalitní odborník vám je jako hlavní schodiště nedoporučí. Jsou nepohodlná, nepřestěhujete po nich větší předměty a až budete staří, už se po nich nahoru ani nedostanete. Pokud je pro schody naopak místa dostatek, je vhodné přerušit je v polovině podestou, na které se dá pohodlně otočit a pokračovat ve výstupu do patra. Jestliže nechcete plýtvat místem na plošinu, stačí schody plynule zatočit - lépe tím dosáhnete správného sklonu schodů. Minimální rozměr otvoru do podkroví pro prostorově úsporný typ schodiště je 160 x 200 cm.
 

DŘEVĚNÉ STUPNICE
I na kovová nebo betonová schodiště se většinou používají dřevěné stupně. Zvolte nejlépe dražší tvrdé dřevo, jako je dub, buk nebo kanadská borovice. Nebudete muset schody po pár letech brousit a znovu lakovat, jako se vám to může stát při použití měkkých dřev, dejme tomu běžné borovice. Ta má sice zajímavou škálu barevností, ale drobné nečistoty ji brzy poškodí. Materiál schodiště se také často pohledově slaďuje s materiálem, který je použitý na výrobu galerie. To znamená, že například kovový skelet schodiště ladí s galerií z perforovaného kovu, schodiště ze skla a kovu souzní s pochozí skleněnou plochou galerie či je obojí provedeno ve dřevě. Také pozor na kolaudační komisi - mnohá řešení schodišť včetně zábradlí, která byste považovali za velmi efektní, nemusejí projít schvalovacím řízením.

Autor: Vanda Jesenská, časopis Domov

Foto: Jaroslav Hejzlar