Průkaz energetické náročnosti budov poskytuje základní informace o budoucí spotřebě energie v domě. Průkaz hodnotí stavbu z hlediska spotřeby energií stejně, jako se hodnotí například elektrické spotřebiče (údaje jsou uvedeny na energetickém štítku). Průkazy jsou zaváděny v celé EU a od 1. ledna 2009 jsou povinné i u nás.

Zcela nový dokument je tak od 1. ledna 2009 povinnou součástí novostaveb (včetně rodinných domů) nebo větší rekonstrukce budov (například při zateplování nebo výměnách oken), protože je potřebný pro stavební povolení. Průkaz bude v těchto případech povinnou součástí stavební dokumentace a také kupních a nájemních smluv u všech těchto budov a jejich částí (průkaz může být zpracován například i pro jeden byt).

K čemu je průkaz dobrý?
S energetickým průkazem můžete porovnat, kolik bude stát provoz bytu, domu či kanceláře. Náklady na provoz budov jsou pro jejich vlastníky mnohem vyšší než u domácích spotřebičů a tudíž pro ně představují nemalou zátěž. Zavedení průkazu energetické náročnosti budovy slibuje komukoliv získat informaci o energetické spotřebě budovy a při pozdějším prodeji případně pronájmu domu podstatně zvýší a podpoří hodnotu nemovitosti.

Nový průkaz řadí budovy celkem do sedmi tříd, přičemž pouze objekty spadající do tříd A - C splní současné požadavky na energetickou náročnost. Budovy v třídách D - G jsou považovány za nevyhovující. Kvalitní dům s nízkou spotřebou energie bude mít na trhu samozřejmě vyšší cenu. Neúsporné budovy tak budou postupně ztrácet na ceně a stavebníci včetně developerských společností budou nuceni stavět domy, které jsou z hlediska energií kvalitní.

Legislativa
Nový dokument na rozdíl od předchozího energetického průkazu budovy, hodnotí totiž budovu z hlediska všech energií, které do budovy vstupují. Součástí hodnocení jsou všechny energie nejen na vytápění, ale i chlazení, ohřev teplé vody, větrání a osvětlení. Tím se liší od předchozího tzv. energetického průkazu budovy (podle již zrušené vyhlášky č. 291/2001 Sb.), který posuzoval budovu pouze z hlediska vytápění. Energetický průkaz budovy dle vyhlášky č. 291/2001 je dnes již neplatným dokumentem v případě, že je nutno dokládat tepelně technické vlastnosti budovy.

Původní vyhláška č.291/2001 Sb. byla zrušena nabytím účinnosti nové vyhlášky č.148/2007 Sb . Nová vyhláška, která platí od 1. července 2007, zavádí nový dokument, který se nazývá Průkaz energetické náročnosti budovy  a který mohou vypracovávat pouze oprávněné osoby. Jsou jimi energetičtí auditoři anebo autorizované osoby v oborech pozemní stavby, technologická zařízení staveb a technika prostředí staveb.

Co to přinese v praxi?
Se zpracováním průkazů se pojí vysoké náklady, protože zpracování je stále velmi pracné. Pokud budova požadavky nesplňuje, musí zpracovatel průkazu navrhnout a ekonomicky vyhodnotit i úsporná opatření, která současný stav napraví. Výpočty zahrnují více detailů, než tomu je u energetických auditů.

Vysoká náročnost a pracnost zpracování, bude pravděpodobně znamenat vysokou pořizovací cenu průkazu. Cena za zhotovení průkazu by se měla pohybovat kolem deseti tisíc korun u rodinného domu, několik desítek tisíc u bytového domu. Je třeba také počítat s několikaměsíční dobou zpracování, protože autorizovaných osob není mnoho a mají omezené kapacity.

S nejvyšší pravděpodobností se však velmi brzo objeví zpracovatelé, kteří budou „dokument“ nabízet za ceny výrazně nižší. Levné provedení však asi bude na úkor kvality průkazu a bez dodržení předepsané metodiky jeho zpracování. Zadavatel může v končeném důsledku zaplatit za „papír“, který nemusí mít valnou hodnotu. Samozřejmě je důležité brát v potaz, že zpracovatel i příjemce průkazu podstupují v takovém případě značně vysoké riziko při odhalení podvodu.

Energetická certifikace budov
Vlastníci veřejně přístupných budov s podlahovou plochou nad 1000 m² budou mít povinnost nový průkaz budovy na viditelném místě v budově vystavit. Konkrétně se jedná o budovy veřejné správy a budovy ve veřejném i soukromém vlastnictví. Průkaz energetické náročnosti budovy nesmí být starší více než 10 let. Nedůslednost v plnění povinností týkajících se zpracování průkazů se nevyplácí, pokuta hrozí až jeden milion korun.

Kvalitně zpracovaný průkaz dává dostatečnou informaci i laikovi o tom, jak je budova úsporná či nehospodárná. Průkazy mají hlavně znemožnit výstavbu objektů, které jsou stavěny narychlo a později stojí vlastníky neúměrné vysoké provozní náklady. Konkrétní příklad zpracovaného průkazu energetické náročnosti pro bytovou budovu najdete například zde.

Autor: Alexandra Rohanová

Foto: archiv firmy Isover

Články s podobnou tématikou
Co je energetický štítek budovy?
Úřední kronika stavby
Stavební izolace
Snížení energetické náročnosti budov – dodatečné zateplování oken
Vytápění starého domu