Vtéto souvislosti je důležité vhodnou tepelnou izolací snížit tepelné ztráty nedostatečně tepelně izolovaných objektů. Je však třeba počítat s vyššími investicemi mnoha tisíc Kč, které budou mít u objektů využívaných k víkendovému a rekreačnímu bydlení dlouhou návratnost. Na druhé straně však rekonstrukcí, za účelem snížení energetické náročnosti objektu, nemovitost zhodnotíme, zlepšíme její vzhled a funkčnost a v případě, že se rozhodneme objekt trvale užívat, oceníme nízké platby za paliva a energie i stálou teplotu vnitřního prostředí v objektu jak v létě, tak v zimě.

Jakým způsobem to můžeme provést, by nám měl poradit stavební projektant, energetický poradce, či jiný odborník zabývající se konstrukcemi staveb a stavební fyzikou.

Jaké jsou možnosti?

V praxi jsou používány dva způsoby dodatečného zateplování chat a chalup, a to venkovní a vnitřní zateplování. Každý z těchto způsobů má své výhody i nevýhody. Pokud je to však technicky proveditelné, měli bychom vždy upřednostnit zateplování z venkovní ochlazované strany. Výhodou je, že zateplení z venkovní strany lze realizovat i když chatu či chalupu právě obýváme, a že při dobře navržené tepelné izolaci zdivo ani při největších mrazech nepromrzá. Nevýhodou může být nutnost stavět u více podlažních staveb lešení, brát ohled na povětrnostní vlivy, provádět nové oplechování parapetů, okapů, přeložení hromosvodů a podobně.

Zateplování z vnější strany

Dodatečné zateplování z vnější strany lze provádět kontaktním způsobem (pouze u suchého zdiva), kde lze použít fasádní pěnový polystyren, nebo minerální vlnu. U zdiva navlhlého, kde nelze udělat vodorovné izolace proti vzlínající vodě, se nejčastěji používá jako tepelná izolace minerální vlna, případně perforovaný polystyren (tzv. open systém difúzně otevřený, jenž lze údajně použít na zdivo s vlhkostí až 10 %).

Obecně lze říci, že pěnový polystyren, který je méně prostupný pro vodní páry, by se měl používat pro objekty, které nemají problémy se vzlínající vlhkostí a minerální vlna, která umožní lepší únik vodní páry, se více hodí k zateplení starších a vlhkých objektů. Nedoporučuje se však jako vrchní omítky používat omítky disperzní, jež jsou nepropustné pro vodní páru. Vhodné jsou omítky vápenné, popřípadě dražší silikátové nebo silikonové.

Zateplování z vnitřní strany

Za výhodu při zateplování z vnitřní interiérové strany můžeme pokládat možnost zateplovat bez lešení a také za nepříznivého počasí. Práci můžeme zvládnout pod odborným dohledem i svépomocně a s nižšími náklady. Nevýhodou je naopak zmenšení vnitřní užitné plochy místností, nutnost přemístění elektrických zásuvek, vypínačů, vodovodních armatur, závěsných skříní, poliček a podobně. V době zateplovacích prací nemůžeme místnosti nerušeně užívat. Navíc při neodborné montáži (bez parozábrany, patřičného provětrání, či nevhodně zvolené tloušťce a typu tepelně-izolačního materiálu) se ve zdech, v izolaci i pod izolací mohou srážet vodní páry. Tím mohou vznikat plísně i poruchy stavebních konstrukcí.

Po dodatečném zateplení

Na co bychom neměli po dodatečném zateplení objektu zapomenout? Po dodatečném zateplení objektu dojde ke snížení jeho tepelných ztrát a budeme muset v případě teplovodního způsobu vytápění přizpůsobit otopnou soustavu novým, nižším potřebám tepla a znovu ji zregulovat a v případě osazení lokálních zdrojů tepla budeme muset snížit jejich topný výkon.
Budeme-li spolu se zateplením pláště vyměňovat i okna, ta nová budou vykazovat oproti původním vysokou těsnost a budeme muset častěji větrat, pokud nebudeme mít nainstalováno automatické větrací zařízení. Nezapomeňme, že pro lokální i centrální zdroje tepla na tuhá, kapalná či plynná paliva budeme muset zajistit dostatečný přívod čerstvého spalovacího vzduchu.

DOBRÉ RADY
1. Při celkovém zateplení objektu bychom neměli zapomínat na výplně otvorů, jež jsou tvořeny okny a dveřmi, které jsou také možnou příčinou zvýšených tepelných ztrát. 
2.  Pokud máme špaletová okna, je výhodné si je zachovat a snížit jejich prostup tepla tak, že si necháme od truhláře zabudovat do vnějšího křídla tepelně-izolační dvojsklo (pokud je původní křídlo dostatečně široké a v dobrém technickém stavu) a nebo můžeme použít přídavný plastový rámeček, který se vsadí do původního okenního křídla po jeho vysklení a jenž nám rovněž umožní osadit tepelně-izolační dvojsklo. 
3.  Pokud nechceme zasahovat do konstrukce okna, můžeme si na vnitřní stranu zdi nainstalovat přídavný okenní rám, který nám ze zdvojeného okna udělá okno špaletové. 
4. Na okna můžeme z vnější strany umístit okenice, které budeme tepelně izolovat.

POSTUP PŘED A PŘI REALIZACI ZATEPLENÍ

1. Před realizací zateplení si nechat zhodnotit odborníkem stavební tepelné techniky hlavní příčiny tepelných ztrát objektu.

2. Dát si zpracovat odbornou firmou projekt zateplení objektu a souvisejících úprav.

3. Provést výběrové řízení na zhotovitele stavby podle projektové dokumentace a podle našich požadavků.

4. Uzavřít písemnou smlouvu o dílo se zhotovitelem. Měla by obsahovat: předmět díla s popisem rozsahu prací, termín zhotovení díla a cenu za zhotovení díla.

5. Provést ohlášení udržovacích prací, případně požádat pracovníky příslušného stavebního úřadu o stavební povolení.

6. Realizovat zateplení v součinnosti s odborníkem ve funkci technického dozoru, který průběžně kontroluje kvalitu provedení konstrukcí a souvisejících prací se zateplením objektu.

7. Zaměřit se při přejímce ukončeného díla zejména na detaily provedení dodatečné izolace u oken, dveří a na místa s rizikem zatékání do tepelně izolačního pláště.

8. Při pochybnosti o správně provedeném zateplení si můžete objednat termovizní měření, které případné nedostatky a závady odhalí.

Autor: Lubomír Klobušník pro časopis Chatař a chalupář
(autor článku je energetický poradce Energy Centre České Budějovice, www.eccb.cz)