Zdivo se v celém průřezu nasytí sanační látkou, čímž vznikne clona, která vzlínající vodě znemožňuje stoupat ze základů do vyšších partií budovy. Právě vytvoření takovéto účinné bariéry proti vzlínající vodě je základem chemické sanace staveb napadených vlhkostí.

Diagnostika zdiva, Foto: Společnost Ing. Josef Kolář - PRINS

Chemické clony je možné podle technologie plnění rozdělit na beztlaké a tlakové. Způsob plnění se volí podle toho, jaký materiál infuzního roztoku použijeme a také podle nasákavosti materiálu. Rovněž závisí na stupni vlhkosti a stupni nasycení struktury materiálu vlhkostí. Při beztlakém plnění se speciální látka do otvorů ve zdivu nalévá, zatímco při tlakových injektážích se do vyvrtaných otvorů vhání za pomoci tlakového čerpadla polyuretanové nebo epoxidové pryskyřice.

Beztlaké plnění

Při tomto způsobu injektáže se využívají vrty zhotovené ve vzdálenosti cca 12 cm od sebe. Jejich průměr je 20 až 30 mm a sklon se pohybuje mezi 0˚ až 45˚. Otvory by měly být asi o 5 cm kratší než je hloubka zdiva. Při stanovení úhlu vrtu je třeba dbát na to, aby otvor procházel minimálně jednou spárou, v případě silnějšího zdiva pak minimálně dvěma vodorovnými spárami. Osová vzdálenost jednotlivých otvorů od středu ke středu je dána nasákavostí zdiva. Čím je vzdálenost otvorů menší, tím je větší jistota, že bude toto opatření úspěšné. Pro tento způsob vrtání je však nutné staticky posoudit oslabené zdivo.

Pokud má zdivo stěnu tlustou více jak 60 cm, měly by být vrtané otvory umístěny po obou stranách. Stejně tak je tomu i v rozích. Předtím, než provedeme injektáž, je třeba zbavit stěnu prachu, který vznikl během vrtání. Použít můžete vysavač nebo stlačený vzduch. Poté se do vyvrtaných otvorů napustí infuzní roztok, jako je například Injektol vyrobený na bázi silikonů. Velmi účelná je injektáž ze zásobníků – trychtýře vybaveného tlakovou zátkou.

Samotné napouštění roztoku by se mělo provést v jednom dni. Otvory je následně nutné vyplnit sanační maltovinou s tepelně izolačními plnivy, aby došlo k uzavření spár, trhlin a dutin. Použití injektážních materiálů je zapotřebí vždy doplnit ještě dalšími opatřeními, jako je systém sanačních omítek, drenážní systém či plošná izolace minerální silikátovou stěrkou (např. AGUAFIN-2K).

Tlakové plnění

V případě, že je nutné provést vysokotlakou injektáž, je třeba do vlhké stěny navrtat otvory o průměru 10 až 14 mm, do nichž se posléze vsadí injektážní ventily. Pomocí čerpadla se pak pod tlakem do 250 barů vhánějí do zdiva polyuretanové nebo epoxidové pryskyřice. Proniknou do pórů a spár zdiva, kde napění a vytvoří tak clonu proti vzlínající vodě. Výhodou těchto pryskyřic je zvýšení pevnosti zdiva.

Foto: Společnost Ing. Josef Kolář - PRINS

Možné je však využít také nízkotlaké metody. Ta se hodí zejména tam, kde je zdivo již do značné míry nasyceno vodou. Vrty se umisťují podle toho, jaký druh zdiva máme a v jakém stavu se nachází. Průměr vrtu je 18 mm a osová vzdálenost zpravidla 10 až 12,5 cm. Otvory je možné vrtat vodorovně do ložné spáry (zejména v případě kamenného neporézního zdiva), nebo pod úhlem do 30˚ (v případě cihel a ostatního porézního materiálu). Vrty by měly být asi o 5 cm kratší, než je tloušťka zdiva. Pokud jde o hutné a jen slabě nasákavé zdivo, vyvrtávají se otvory do dvou řad. U nasákavého zdiva se mohou otvory umístit přímo do kamene a u lomového hutného zdiva zase do spár. U stěn tlustších než 60 cm a v rozích by měly být otvory umístěny po obou stranách.

Před samotnou injektáží je rovněž nutné zbavit zdivo prachu z vrtů. V oblasti clony se na povrch zdiva oboustranně natáhne těsnicí maltovina (např. Aguafin-1K), čímž se zabrání úniku infuzního roztoku přes spáry. Do vrtů je možné používat injektážní hmoždinky určené pro opakované použití. Pokud jsou na zdivu patrné větší dutiny, trhliny, nebo otevřené spáry do velikosti 5 mm, je dobré je před vlastní injektáží vyplnit tekutou maltou (např. Asocret-BM). Výplň se provádí pomocí injektážní trysky pod tlakem okolo 10 barů. Teprve potom je možné provést samotnou injektáž infuzním roztokem, a to také pod tlakem do 10 barů. Injektáž se provádí po dobu, dokud není spárovací malta v okolí vrtu vyplněna infuzním roztokem - pozná se to podle toho, že má stěna matný lesk. Po uplynutí doby 24 hodin se hmoždinky vytáhnou a vrty uzavřou maltovinou.

Existuje nějaké riziko?

Otázka, zda bude tato chemická metoda úspěšná a vhodná i pro vaši stavbu, závisí na mnoha faktorech. Jedním z nich je technický stav zdiva a dále také otázka, zda je vůbec možné vrtání pneumatickými nebo elektrickými kladivy. U staveb s narušenou statikou zdiva je tak třeba provést injektážní metodu společně s šetrnou technologií provedení. Rovněž dutinové zdivo není pro chemickou sanaci příliš vhodné, protože je u něj tato metoda těžko proveditelná. Nejdříve by musely být dutiny injektovány pomocí malty, čímž ale stoupá pracnost a samozřejmě také cena prováděné sanace.

- jap -

Foto: archiv firem